Celková vize a filozofie projektu Edisona

Projekt Edisona je postaven na vytvoření propojeného vzdělávacího komplexu, zahrnujícího stupně vzdělávání od předškolního po střední školu, doplněného o mateřské centrum, centrum ekologické výchovy s krátkodobým ubytováním a nabídku nájemního bydlení a denního stacionáře pro seniory.

Cíl vzdělávání a výchovy v Edisoně, tedy jak chceme, aby vypadal student a absolvent, výstižně popisuje citát z článku Tomáše Feřtka (EduIn) „Co vás v alternativní škole nenaučí“ , ve kterém popisuje diskuzi s absolventy alternativních škol, která proběhla v Divadle Kampa 10. března 2015. Píše: „Můj závěr je, že jde o lidi, kteří jsou připraveni se vzdělávat celoživotně, jsou si vědomi svých kvalit i nedostatků – a pokud narazí na to, že něco nevědí, jsou schopni si to rychle doplnit.“

Metodika vzdělávání vychází z nejnovějších poznatků neurovědy a zahrnuje prvky alternativního vzdělávání, které již byly úspěšně a dlouhodobě vyzkoušeny v praxi, zejména pedagogiku Marie Montessori pro předškolní a raný školní věk dětí a zavedení principů svobodného výběru vzdělávací činnosti student a žáky (self-organised learning environment), inspirované školami typu Summerhill a Sudbury.

Filozofie projektu je postavená na vytvoření bezpečného a inspirativního prostředí, ve kterém má jedinec vysokou míru svobody při určování náplně dne.

Bezpečí projektu chápeme zejména ve vytvoření vztahů, které umožní spolupráci i samostatnou práci, prostředí, ve kterém budou určovat tempo výuky samotné děti, pod vedením průvodců. Tempo, které jim umožní pochopit učivo, a tím postavit základy pro budování a vstřebávání dalších znalostí a dovedností. Vztahy mezi žáky a učiteli, kteří se stávají průvodci a mentory dětí, jsou postavené na důvěře, kdy každý žák má možnost vybrat si svého mentora a na spolupráci – průvodcovství – se s ním dohodnout. Do výuky bude zahrnuta práce s emocemi a sociálními dovednostmi (např. SEL – Social and emotional learning, mírový stůl), díky které se děti naučí rozumět sami sobě, poznat své silné stránky, stejně jako silné stránky svých spolužáků a průvodců, a která pomůže vytvořit respektující vztahy a vazby. Naplněním bezpečnosti prostředí je také osobnostní růst učitelů a prostor pro vytváření jejich životní spokojenosti. V neposlední řadě je bezpečný prostor vytvářen i rodinami našich žáků, student a zaměstnanců, proto do projektu komunitního centra zahrnujeme možnost účasti rodičů na kurzech a konzultacích osobního rozvoje, pravidelnou organizaci aktivit pro rodiče a průběžnou komunikaci o dění ve škole i o pokroku jejich dětí.

„Úkolem učitele je vytvořit třídu, ve které se bude spolupracovat, takže se děti naučí hodně jedno od druhého.“ (John Holt: Proč děti neprospívají)

Inspirativní prostředí je připraveno vybudováním a vybavením hlavní budovy, jejíž interiér je členěn jednak podle funkce jednotlivých částí (prostor pro výuku, jídelna, ubytování, stacionář, tělocvičny), jednak uzpůsobením prostoru pro výuku do zón umožňujících individuální práci, práci v různě velkých skupinách i specializovanou práci – laboratoř, umělecká dílna, hudební ateliér. Inspiraci budou ale zejména vytvářet lidi. Učitelé jako průvodci a mentoři dětí budou moci volit či doporučovat metody výuky, přičemž bude jednoznačně podporován mezipředmětový přístup k získávání poznatků. Jedním ze základních požadavků kladených na plánování učiva bude respektování a podpora vnitřní motivace dětí k učení, tj. zajištění toho, že dítě ví, co se chce naučit, v jakém čase a s použitím kterých výukových zdrojů. Nedílnou součástí inspirativního prostředí bude svoboda volby skupin, ve kterých se děti budou učit – budou vznikat věkově i genderově smíšené skupiny, kde se děti mohou vzájemně inspirovat k poznávání a ke vzdělávání. Vytvoříme prostor, kde učitel není přednášejícím o tom, jak to na světě je. Spíše klade velké otázky a je připraven spolu s dětmi objevovat svět. A později nechat děti samy studovat.

Svoboda volby je právo každého jedince. I se svobodou se každý musí naučit pracovat. Jedinec musí získat vědomí o tom, že práva mohou být doplněna a dotvářena povinnostmi. Svoboda, ale ne chaos. Děti se budou svobodu učit při určování svých vzdělávacích cílů a pracovním plánu. Děti i dospělí, s rovným hlasovacím právem, budou moci rozhodovat o chodu školy a o vytváření, úpravě či rušení pravidel, podle kterých se jejich soužití bude řídit.
Věříme, že člověk může druhým dát jen to, co sám má. Jedním ze základních předpokladů, jak vychovat svobodného a šťastného člověka, je mít vlastní zkušenost se svobodou a pocitem štěstí. Našim učitelům poskytujeme prostor a nástroje, jak si udržovat svobodu a vytvářet štěstí. Jak budovat prostředí bezpečné jak pro spolupráci tak i vyjadřování a naplňování potřeb jednotlivců. Pokud se budou sami pohybovat v bezpečném prostředí, budou rozumět smyslu své práce a budou znát svoje potřeby a vědět, jak je uspokojovat, budou moci tyto zkušenosti předávat dětem. Budou je moci “vést srdcem”.